How I couldn't be almost vegan | Jak jsem nedokázal být skoro vegan
How I couldn't be almost vegan | Jak jsem nedokázal být skoro vegan

By Kytka | KytkaBlog (FlowR) | 19 Sep 2019

$0.12 tipped


(English version below) Vítejte na mém blogu. Můj účet na této platformě čelil nějakým problémům, takže jsem se trochu odmlčel. Ale jsem zpět a dnes mám pro vás jednu osoobní zkušenost, o kterou se s vámi podělím. Článek jsem nazval krátce a výstižně: Jak jsem nedokázal být skoro vegan.

Dnes můžu opět napsat, že píšu trochu jinak a přesto stále stejně. A mám zde speciální téma. Dovolím si říct, že zde uvedu jeden z mála rozumných názorů na veganství. Zda tomu tak skutečně je, to už musí každý posoudit sám. Nikdy se s ničím nezavděčíte všem, proto ani nyní nečekám, že by úplně každý mohl souhlasit. Přesto je to, o co se s vámi podělím, to nejlepší, co mohu k dané problematice říct.

Jak jsem nedokázal být skoro vegan

Zatímco striktní vegani bývají často ostatními považováni za úplné magory, ve skutečnosti nejsou o moc větší blázni, než kdokoli z nás. Tedy až na výjimky. Právě takovou výjimkou jsem já rozhodně nebyl. Vlastně jsem nikdy nebyl ani veganem a uvědomuji si, že v očích některých veganů jsem právě touto větou navždy ztracen a co vám tu teď sdělím již nemá žádnou váhu. Tedy to si jistě myslí ti, kteří tak trochu "blázni" jsou. A já jim to nezazlívám, ale k tomu se ještě dostanu.

Informace, že jsem byl skoro vegan, na druhou stranu jistě stačí k tomu, aby mě všichni tzv. normální lidi, kteří neradi vidí, když se někdo liší, neměli rádi. Lidé jsou zvláštní. Bojí se toho, co nedokážou pochopit, toho, co se liší. Nezajímá je pravda, zajímá je jejich vlastní pravda, kterou si rádi poupraví tak, aby z toho vyšli v dobrém světle sami před sebou, přestože realita může být diametrálně odlišná. Pokud by toto byl můj poslední článek na této platformě, chci, aby toto zaznělo. Chci to zapsat na blockchain a nechat to prohnat vašim počítačem až k monitoru a na obrazovce vám vytřít zrak. Chci vás trochu probrat a nasypat vám do čistého vína čistíci tabletu.

Někteří lidi nemají rádi vegany, to jsem zjistil. Prostě je nemají rádi a myslí si, že na to mají právo. Jen tak. Prostě proto, že si dovolili žít jinak a co víc, dovolili si poukázat na situaci, která rozhodně není ok. Něco, co všichni přehlížíme. Máme to na očích, ale vidět to nechceme, protože je to příliš pravdivé. Co když se celá společnost dohodne, že páchat zločin je v pořádku? Co když vám dopraví něčí bolest a utrpení v pestrobarevném pytlíku a za dobrou cenu? Co když se všichni mýlí, jen blázen má pravdu. Kdo je vlastně větší blázen? Ten, kdo žije podle svého okolí, nebo ten, kdo se odváží být jiný, i když se to jeho okolí nelíbí? A kdo má právo, aby vám říkal, že co máte dělat?

Jak jsem nedokázal být vegan je pointa toho celého. Situace, ze které se nedá tak snadno vybruslit. Je to zážitek, který mě zbavil předsudků, ale ukázal mi, že jsou věci, které je lepší neotevírat. Dveře, které vedou do míst, kam běžný člověk nechodí. Jak složité je čelit tlaku okolí, které vám říká, jak se máte chovat a co máte dělat? Společnost, která je nastavena tak, abyste dělali přesně to, co se od vás chce. Nastupte do školky, očipujte svého psa, jděte na úřad a nechte se ponižovat od lidí, kteří nad vámi mají převahu z pozice svého postavení...

A lidé se rádi vyvyšují a dokazují si svoji převahu, pokud mají tu možnost. Lidé se tváří jako dobráci a všichni mají dobré úmysly. Každý má to svoje a nikdo si o sobě nemyslí, že by byl na vině. Všichni jen děláme to, co jsme dělali od malička. Jíme to, co jedli naši rodiče a děláme to, co dělají ostatní. Není na tom přece nic špatného, když to dělají všichni. Chtěl jsem jít proti proudu a udělat správnou věc. Věděl jsem, že je správná, ale nedokázal jsem to. Po několika letech jsem zjistil, že jsem z toho vyčerpaný a nasraný. Skutečně jsem cítil velký hněv.

Zlobil jsem se na výrobce, kteří dělají z veganství módní vlnu a předražují výrobky z rostlin, jako by to byla ta největší vzácnost. Byl jsem naštvaný na vegany, kteří tak prožívají to, zda je někdo 100% vegan, aby mohl pomáhat zvířatům. Kteří se mezi sebou handrkují o prkotinách a stále musí něco řešit, stejně jako většina z nás. Štvali mě lidé v okolí, kteří roky nedokázali přijmout, že některé věci prostě nejím. Vadilo mi, že si nemůžu jen tak vklidu někam zajít, aniž bych musel pořád dokola řešit ten stres okolo jídla. Hledat, kde vaří jídla, které jsem si z etických důvodů pro svůj život zvolil. V tomto systému je vše nastaveno tak, aby vás to donutilo dělat to, co se od vás chce, ale nejhorší na tom je, že já jsem už ani nevěděl, jestli to pořád chci.

Uvědomil jsem si, že je toho na mě moc a chci mít klid. Zjistil jsem toto, mám plné zuby toho neustálého boje s každým dalším obědem či večeří. S každou cestou či návštěvou. Já jsem nedokázal být skoro vegan. Přesto stále vím, že to, co děláme, je špatné. Taková je pravda a klidně se s ní udavte. Nebo to společně pochopme. Svět tu není pro nás, my jsme jen jeho součástí. Pánbůh nestvořil masokombinát a velkochov, to my. My jsme nahnali slepice do klecí, natěsnali je vedle sebe po tisících a nedopřáli jim pohyb, slunce a trávu, dokud nepropadly naprostému šílenství. My jsme odtrhli zvířata z přírody a začali jsme je sklízet jako zeleninu. Ponížili jsme život na pouhou věc, se kterou zacházíme bez respektu. Zacházíme s nimi hůř, než by kdokoli z nás snesl a když je řeč o veganech, pokrytecky se odvoláváme na boha, který stvořil zvěř, abychom ji jedli.

Pravda je, že asi nikdy nebudeme všichni vegani. Ale něco udělat můžeme. Můžeme pochopit, proč někdo odmítá jíst jídlo, ve kterém jsou zvířata. Možná není nutné, abychom byli vegani. Co když stačí alespoň naše pochopení pro ty, kteří na sebe vzali roli bláznů? Co když stačí, abychom alespoň občas dali přednost alternativám, pokud jsou k dispozici? Myslím, že všichni nemusí být vegani. Úplně stačí, pokud se shodneme, že tento stav se nám nelíbí. Když se začneme zajímat o to, co kupujeme. Nákup je jako hlasování, a tím, co nakupujete, volíte to, co se bude vyrábět. Je to jednoduché. Co si zvolíte je na vás.

Nejsem sice vegan, ale to neznamená, že by mě tento problém nezajímal. Nelíbí se mi to a proto vám o tom píšu. Chci vám ukázat, že člověk nemusí být radikální šílenec, aby ho mohlo zajímat to, co člověk dělá zvířatům. Děláme jim hrozné věci, které jsou rozhodně proti přírodě a pak se na přírodu odvoláváme, když se hájíme. Vysmíváme se těm, kteří dokázali to, co si mnozí z nás sami nikdy nezkusili. Zkuste si to a uvidíte, že tito lidé si zaslouží náš obdiv za to, co dokázali za své přesvědčení obětovat. A těď nemluvím o těch, pro které je veganství jen móda, nebo to dělají ze zdravotních důvodů. Myslím všechny ty, kteří to dělají pro zvířata. Ta zvířata, která se nedokážou bránit. Nemají hlas, aby nám řekly svůj názor. Aby napsaly petici...

Jasně, my jsme něco víc. Sami jsme se nazvali, že jsme rozumní, zatímco zvěř je hloupá a podřadná. Ale umíte si představit věrnějšího společníka, než je váš pes? A věděli jste, že například prase je na tom úplně stejně, když dostane šanci? Nezaslouží si alespoň ústu a respekt od někoho tak moudrého a vyspělého, jako je člověk? Nezaslouží si alespoň výběh? Trávu, slunce a bláto? Zaslouží si zvířata prožít život v pekle, abychom mohli mít na stole levné maso a mléko v obchodech za cenu balené vody? Zamysleme se, než se příště někomu budete smát za to, že je jiný. Protože někdy se může většina lidí mýlit, zatímco jednotlivec může mít pravdu. A i když je to nepohodlná a v zásadě nepříjemná pravda, i když ji můžeme popřít, nemůžeme ji popírat navždy a časem se objeví důsledky, které s sebou popírání pravdy vždy nese. Nakonec vše semele zub času a proti němu nikdo z nás vzdorovat nemůže. Jednou bude lidstvo vzpomínat a nechápavě kroutit hlavou.

 

English version by google translator

Welcome to my blog. My account on this platform faced some problems, so I paused a bit. But I am back and today I have one personal experience for you that I will share with you. I called the article briefly and concisely: How I couldn't be almost vegan.

Today I can write again that I write a little differently and still the same. And I have a special topic here. Let me say that I will give here one of the few sensible views on veganism. Whether this is really the case is something everyone has to judge for himself. You will never be grateful to everyone, so even now I do not expect everyone to agree. Nevertheless, what I share with you is the best I can say about the issue.
How I couldn't be almost vegan

While strict vegans are often considered by others to be total freaks, in fact they are not much more fools than any of us. Except for exceptions. I was definitely not such an exception. Actually, I've never been a vegan, and I realize that in the eyes of some vegans, I am lost forever by this sentence, and what I am going to tell you now has no more weight. So it certainly thinks those who kind of "crazy" are. And I don't blame them, but I'll get to it.

The information that I was almost vegan, on the other hand, is surely enough for all so-called normal people who do not like to see me when someone is different, do not like me. People are strange. They are afraid of what they cannot understand, what is different. They are not interested in the truth, they are interested in their own truth, which they like to adjust to come out in good light before themselves, although the reality may be diametrically different. If this was my last article on this platform, I want this to be said. I want to write it on the blockchain and let it run your computer to the monitor and wipe your eyes on the screen. I want to talk a little bit and put a tablet cleanser in your wine.

Some people don't like vegans, that's what I found out. They just don't like them and they think they have the right to do so. Just. Just because they dared to live differently, and what more, they dared to point out a situation that is definitely not ok. Something we all overlook. We have it in our eyes, but we don't want to see it because it's too true. What if the whole society agrees to commit the crime? What if you get someone's pain and suffering in a colorful bag and at a good price? What if everyone is wrong, only a fool is right. Who is actually more crazy? The one who lives according to his surroundings, or the one who dares to be different, even if his surroundings do not like it? And who has the right to tell you what to do?

How I couldn't be vegan is the point of all this. A situation that is not so easily ground. It is an experience that has stripped me of prejudice, but has shown me that there are things that are better not to open. Doors that lead to places where an ordinary person does not go. How difficult is it to deal with the pressure of the environment that tells you how to behave and what to do? A company that is set up to do exactly what you want. Get in the kindergarten, chip your dog, go to the office and let yourself be humiliated by people who override you from the position of their position ...

And people like to exalt themselves and prove their superiority if they have the chance. People pretend to be good guys and all have good intentions. Everyone has their own, and no one thinks he is to blame. We all just do what we've been doing since childhood. We eat what our parents ate and we do what others do. There is nothing wrong with everyone doing it. I wanted to go upstream and do the right thing. I knew it was right, but I couldn't. After several years, I found myself exhausted and pissed off. I really felt great anger.

I was angry with the producers who made vegan fashion and overpriced plant products as if it were the greatest rarity. I was annoyed with vegans who are experiencing whether someone is 100% vegan to help animals. Who are struggling with each other and they still have to solve something, like most of us. I was appalled by people around me who had not been able to accept for years that I just don't eat some things. It bothered me that I couldn't just go somewhere without having to deal with the stress around my food all the time. To find where to cook meals I have chosen for my life for ethical reasons. In this system, everything is set up to make you do what you want, but the worst part is that I didn't even know if I still wanted it.

I realized there was too much for me and I wanted to be calm. I found out this, I'm fed up with the constant struggle with every next lunch or dinner. With every trip or visit. I couldn't be almost vegan. Yet I still know that what we do is wrong. That is the truth and feel free to speak with her. Or we can understand it together. The world is not here for us, we are just a part of it. God did not create meat-breeding and farming, it is us. We chased hens into cages, squeezed them side by side by the thousands, and did not allow them to move, the sun and the grass until they became totally insane. We tore the animals out of nature and started harvesting them as vegetables. We humiliated life to the mere thing that we treat without respect. We treat them worse than any of us can bear, and when we talk about vegans, we hypocritically refer to the god who created the beasts to eat it.

The truth is, we probably will never all be vegan. But we can do something. We can understand why someone refuses to eat food that contains animals. But maybe we don't have to be vegan. What if at least our understanding is enough for those who take on the role of fools? What if it is sufficient that we give preference to alternatives at least occasionally, if available? I don't think everyone needs to be vegan. It is enough if we agree that we do not like this situation. When we become interested in what we are buying. Buying is like a vote and what you buy is what you produce. It is easy. What you choose is up to you.

I'm not a vegan, but that doesn't mean I don't care. I don't like it and that's why I write about it. I want to show you that you don't have to be a radical madman to be interested in what you do to animals. We do terrible things to them that are definitely against nature, and then we naturally appeal when we defend ourselves. We mock at those who have accomplished what many of us have never tried. Try it and you will see that these people deserve our admiration for what they have sacrificed for their beliefs. And now I'm not talking about those for whom veganism is just fashion, or they do it for health reasons. I mean all those who do it for animals. Those animals that can't defend themselves. They have no voice to give us their opinion. To write a petition ...

Sure, we're something more. We have called ourselves that we are sensible, while the game is stupid and inferior. But can you imagine a more faithful companion than your dog? And did you know that, for example, a pig is exactly the same when it gets a chance? Doesn't he at least deserve the respect and respect of someone as wise and advanced as man? Doesn't he deserve at least a run? Grass, sun and mud? Do animals deserve to live in hell so that we can have cheap meat and milk on the table at the cost of bottled water? Let's think about the next time you laugh at someone for being different. Because sometimes most people may be wrong, while an individual may be right. And even though it is an inconvenient and basically unpleasant truth, even if we can deny it, we cannot deny it forever and over time the consequences that self-denial of truth always bears will occur. In the end, everything grinds the tooth of time and none of us can resist it. One day, mankind will remember and shake his head.  

 

A to je vše, co si z toho odnesete je na vás. A pokud si chcete opět přečíst něco z novinek v kryptosvětě, využijte laskavě tento odkaz a přejďete na náš skvělý web KryptoHodler.cz. A nezapomeňte, že kryptoměny nejsou všechno. :)  


Kytka
Kytka

(web:) https://kryptohodler.cz/ (steemit:) https://steemit.com/@kytka (fb:) https://www.facebook.com/KytkaMagazin/


KytkaBlog (FlowR)
KytkaBlog (FlowR)

Peníze, úspěch, bohatství, pozitivní myšlení, osobní rozvoj, finance, investice, kryptoměny... Money, success, wealth, positive thinking, personal development, finance, investment, cryptocurrencies...

Send a $0.01 microtip in crypto to the author, and earn yourself as you read!

20% to author / 80% to me.
We pay the tips from our rewards pool.